Poznej sám sebe (a všech svých pět těl)

Jóga není pouze o fyzickém cvičení, ale i o pochopení proč cvičím. A k tomu je nutná i trocha teorie, díky které můžeme naši praxi více prohloubit.

„Poznej sám sebe.“ Všichni známe ten slavný nápis nad chrámem v Delfách, ale stejný princip, totiž sebepoznání, je základem většiny tradic, nejen evropské filosofie, ale i východních nauk a v neposlední řadě i jógy. Ovšem ono se řekne, poznej sám sebe, ale když se rozhodneme to udělat, tak velmi brzy zjistíme, že to není tak jednoduchý úkol, protože člověk je přeci jen poměrně složitý.

Když víme, že před sebou máme nějaký náročný úkol, tak nejrozumnější postup je, rozdělit si ho na více malých, jednodušších úkolů a postupovat krok za krokem. Najednou totiž zjistíme, jak jsme se už posunuli daleko, a že to tak nezvladatelný problém zase není.

Abychom si pomohli s náročným úkolem poznat sami sebe, tak se podíváme na koncept pančakóša, koncept pěti těl z jógové filosofie. Rozdělíme si tak sebe sama na pět hledisek a úrovní vnímání, položíme si vždy několik otázek k zamyšlení nad každou úrovní a snad se nám tím podaří lépe pochopit, kdo jsme.

Jak může mít jeden člověk pět těl?

„Panča“ znamená „pět“ a „kóša“ znamená „tělo, obal nebo úroveň“. Nevím, který z těch pojmů je více zavádějící, nejlepší překlad by asi byl „složka“ ve smyslu „součást“. Pokud bych si totiž představil pět těl, tak bych to mohl pochopit tak, že jsou nějak oddělená, což nejsou. A pět obalů nebo úrovní by mohlo znamenat, že jsou nějak hierarchicky nad sebou, nebo je nějaká ústřední, na kterou se ostatní nabalují, což tak také není.

Jednotlivé „kóšy“ se totiž navzájem prolínají, všechny jsou všude najednou a zároveň si nejsou nijak nadřazené, není žádná vůdčí, podle které by se ostatní řídily, ale ovlivňují se navzájem. Jak si ale představit, že něco takové funguje? Když se podíváme na své fyzické tělo, tak najdeme jednoduchou paralelu:

Představte si svou cévní soustavu. Je všude, každá jednotlivá buňka Vašeho těla je vyživována krevním oběhem a ať se říznete kdekoliv na těle, poteče vám krev. Je tedy nějaké místo, kde není náš „krevní obal“? Není. A teď si představte svou nervovou soustavu. Každá buňka Vašeho těla je součástí „nervového obalu“ a máme cit všude ve svém těle – ať už se říznete kdekoliv, ucítíte bolest. „Krevní a nervový obal“ našeho těla jsou v těle všudypřítomné a navzájem se ovlivňují.

Teď, když jsme si vysvětlili, jak je možné mít „pět těl“, se pojďme konečně podívat, jaká ty jednotlivá těla, těch pět složek naší bytosti, vlastně jsou, tak, jak je chápe jógová filosofie.

Obal hmotného těla – Annamaja kóša

Do první úrovně patří naše fyzické hmotné tělo, tedy jak to, co jsme předtím pojmenovali krevním a nervovým obalem, tak i všechno ostatní co popisují všelijaké anatomické atlasy: kosti, svaly, vazy, trávicí soustava, dýchací soustava, srdce a cévy, mozek a nervová soustava, žlázy, hormony, atd.

Jak poznávat obal hmotného těla? Můžeme teoreticky studovat všechny oblasti vypsané v předchozím odstavci a v praxi vnímat, jak se projevují v našem těle a samozřejmě se je snažit vyladit a vylepšovat jejich funkci. Např.: Pohybuji se anatomicky správně? Co mé držení těla? Je můj srdeční rytmus a stav mých cév v pořádku? Jak dýchám? Nezatěžuji a neubližuji svému tělu tím, co jím a piju? Nejsem příliš často ve stresu a neškodím si vysokými hladinami adrenalinu? Atd.

Obal energetického těla – Pránamaja kóša

A je to tu, prána, čakry, aura… Ano, mohu tyto koncepty a symboly studovat a používat ve svém seberozvoji, ale na druhou stranu vůbec není potřeba se těmito věcmi zabývat, pokud mi z nějakého důvodu nesedí. Svou životní energii mohu zkoumat i třeba jen pomocí následujících otázek:

Při jakých činnostech se cítím plný energie? Co mě naopak hodně vyčerpává? Při jakých činnostech, na jakých místech a případně s jakými lidmi cítím, že se mi „dobíjejí baterky“? Jaké jídlo mi dává sílu a pocit lehkosti a po jakém jídle se cítím unavený a ztěžklý? Cítím se uvolněný, nebo cítím napětí a stažení někde v těle? Kde v těle cítím napětí a proč zrovna na tom místě?  Co by mi pomohlo, abych se uvolnil? Atd.

Samozřejmě, pokud chcete v této oblasti jít trochu víc do hloubky, práci s pránou a čakrami se časem stejně nevyhnete, nicméně všechno má svůj čas.

Obal nižší mysli – Manómaja kóša

Nižší, neboli pracující mysl je podobná konceptu podvědomí. Jedná se o myšlenky, které si neuvědomujeme nebo je nedokážeme vůlí ovládat (maximálně tak je ještě víc vytlačit z vědomí). Jsou to automatické procesy v našem těle, živočišné pudy, naše emoce a emoční reakce a zažité vzorce chování, které jsme se třeba v minulosti naučili, ale už se pro nás staly automatické a nekontrolovatelné.

Jak se právě teď cítím a co to způsobilo? Je tento můj názor racionální, nebo se jedná o převzatý, neodůvodněný, předsudek? Mohu v této situaci reagovat jinak, než jak reaguji vždy? Je opravdu nejlepší způsob jak něco dělat to, jak to jsem zvyklý dělat já? Proč cítím odpor/náklonnost k této věci/osobě, kdy tento můj přístup vznikl?

Obal vyšší mysli – Vidžňanamaja kóša

Vyšší mysl je naše vědomí, to co si uvědomujeme, ty myšlenky, které nám probíhají v hlavě a o kterých můžeme přemýšlet a také v ní probíhá naše rozhodování. V této úrovni si uvědomujeme všechny ostatní úrovně a můžeme je poznávat díky zaměření naší vědomé pozornosti.

Otázky spojené s vyšší myslí jsou více méně totožné s otázkami pro nižší mysl. Jde totiž o to, rozpoznat a uvědomit si, jestli mé myšlenky, reakce a rozhodnutí vychází z mého vědomí, nebo jestli jsou to myšlenky, reakce a rozhodnutí automatické a tím pádem vědomě nepromyšlené.

To ovšem neznamená, že by nižší mysl byla špatná a vyšší dobrá. Naopak, někdy je vhodné a výhodné příliš neanalyzovat a jednat reflexivně, zvláště pokud už vím, že mé vzorce chování a reagování jsou vyhovující. Naše intuice je totiž často moudřejší než my, zvláště pokud vychází z následujícího obalu:

Obal příčinný, nadvědomý – Ánandamaja kóša

Tato úroveň obsahuje to, co je stále naší součástí, ale nějak přesahuje naše vědomí. Je to jakési spojení mezi námi a něčím „vyšším“, ať už si pod tím představíme cokoliv, osobní nebo kolektivní nadvědomí, božství, universum, logos, osud, karmu, matku přírodu, fyzikální zákony atd.

Jaký je smysl mého života? Mám nějaký cíl? Existuje něco, co mě k tomu cíli vede a pomáhá? Odkud se bere moje inspirace a intuice? Existuje osud, nebo je vše jen náhoda? Je nějaká síla nebo vědomí, které řídí svět? Když zemřu, bude nějaká moje část stále žít?

Vše souvisí se vším

Jak už jsme říkali na začátku, jednotlivé kóšy se navzájem prolínají a ovlivňují. Podobně na to nahlíží například psychosomatika, která vidí souvislosti mezi naší psychikou a fyzickým zdravím, ale zde místo dvou věcí, které se ovlivňují, máme věcí pět.

To, co se odehrává v jedné úrovni, se nějak odráží i ve všech ostatních a je celkem jedno, ze které prvotní impulz vychází. Takže když mě trápí něco, co se projevuje v jedné úrovni, a nevím si s tím rady, mohu se na to podívat optikou všech ostatních úrovní a případně to i z jiné úrovně zpětně ovlivnit.

Na jednu stranu to vypadá strašně komplikovaně, ale na druhou stranu nám to nabízí ohromné možnosti jak nahlížet na svůj život a na to, co se v něm odehrává. A tam teprve začíná ta pravá zábava při poznávání sebe sama a při naší cestě za seberozvojem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *